Zneužívání dětí: Jihokorejský majitel největší sítě zatknut

18.10.2019 / Dan Káčerek / Ze zahraničí

Dne 17. října oznámilo Ministerstvo spravedlnosti Spojených států amerických zatknutí stovky kriminálníků na celém světě po zastavení největšího známého serveru s dětskou pornografií, nacházející se na dark webu. Dosáhli toho stopováním kryptoměny bitcoin.

Stránka se jmenuje Welcome to Video. V mezinárodní spolupráci donucovacích orgánů byli federálové schopni zatknout administrátora tohoto webu – 23 let starého Jong Woo Son-a z Jižní Korey, společně s dalšími 337 podezdřelými pro využíváni služeb této stránky. Nejméně dva bývalí federálové jsou prý spojení s touto kriminální stránkou, tudíž Paul Cassey, 35 letý hlídač pohraničí USA, a Richard Nikolai Gratkowski, dříve speciální agent HSI.

Při zásahu se podařilo zachránit minimálně 23 dětí, které teď přebývají ve Spojených státech amerických, Španělsku a ve Velké Británii, které byly často a pravidelně zneužívány uživateli Welcome to Video.

Každý by se měl postavit za jakoukoliv osobu, jakkoliv ji nemusíme mít rádi, neb v opačném případě se sám stává agresorem.

V detailu…

Web fungoval od června roku 2015 až do března 2018, a hostoval přes 250 000 videí sexuálního zneužívaní malých dětí, batolat i mladších kojenců, tedy něco přes 8TB dat. 45 procent z těchto videí jsou nové, dříve neznámé snímky. Stránka operovala v šifrované síti Tor.

Už jen podíváním se na zdrojový kód tohoto webu prozradilo IP adresu – a tudíž lokaci – serveru, na kterém byla stránka spravována. Server se nacházel v ložnici mladého násilníka, Jong Woo Son-a v Jižní Koreji. Při bližší analýze serveru se ukázal více než milion unikátních bitcoinových adres pro přijímání plateb od návštěvníků což znamená, že měl web kapacitu pro alespoň jeden milion uživatelů.

Spojené státy americké povolily prohlídku pro Sonovo zatknutí v únoru 2018. Federálové z Jižní Korey ho zatkly v březnu téhož roku a zastavili běh serveru na kterém Welcome to Video operovalo. Dva uživatelé Welcome to Video spáchali sebevraždu po prohlídce jejich vlastních bytů.

Zpeněžení jako odpudivá třešnička na dortu

Uživatelé stránky – Američani, Britové, Jihokorejci, Kanaďani, Arabové, Iři, Němci, Španělé, Brazilci, Australené, ale také Češi – mohli stahovat videa za nahrávání svých vlastních, „rekrutování“ nových uživatelů nebo placením formou bitcoinu.

Bitcoin je jednou z mnoha kryptoměn na světě, značka BTC

„Darknet sites that profit from the sexual explotation of children are among the most vile and reprehensible forms of criminal behavior“

prohlásil asistent advokáta generála Briana A. Benczkowskiho z Ministerstva spravedlonsti Spojených států amerických..

Welcome to Video nabízelo tento obsah za peníze pomocí kryptoměny bitcoin. Tento druh stránek většinou poskytuje pro uživatele forum, ve kterém si znepokojující videa vyměňují. Tato darknetová stránka je jedna z prvních, které monetizují zneužívání dětí bitcoinem.

Tento, bohudík, již neexistující web obdržel 420 bitcoinů za 3 roky jeho fungování, což dělalo (v době shození stránky, bitcoin často mění hodnotu) asi 8 510 000 Korun českých.

Autor titulní ilustrace: Stijn Felix

Autor Mikulášského deníku, jehož tvář není známá

Dan Káčerek

Víc o autorovi...

bitcoin

FBI

jižní korea

kriminalita

StuPa

Beseda o Dezinformacích
Zdroj: https://www.instagram.com/parlament.pk/?hl=cs
Dezinformací mezi námi přibývá. Jak se v nich vyznat a jak se jim vyhnout?
Bohumil nebo Bob Kartous pracoval ve Sciu nebo EDUin a teď učí na vysoké škole. Mimo to je mluvčím anonymní skupiny Čeští elfové, která má za cíl „boj s internetovými trolly, kteří šíří dezinformace a proruskou propagandu“
Petr Nutil je žurnalista. Spoluzaložil web Manipulátoři.cz, který se zabývá především vyvracením hoaxů a mezitím stíhá malovat, psát knihy a podílet se na politických kampaních.
Tihle dva se dali dohromady a ve čtvrtek 25. května přijedou do Plzně, aby se s námi studenty bavili o dezinformacích. Beseda začíná v 9:00 a každý zúčastněný bude mít omluvenou absenci u školy

Kdy? čtvrtek 25. 5. 2023 od 9:00
Kde? ve vekém sále radovánku na adrese Pallova 52/19, Plzeň
Jak? Pro více informací kontaktujte Ondru Zábrana (7. E)

Další StuPa

Mohlo by vás zajímat

Protesty v Číně
Zdroj: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/demonstrace-proti-covidovym-opatrenim-peking-cina_2211271923_gen
Jistě jste v blízké době zaznamenali masové protesty v Číně, to například v Pekingu a Šanghaji, ale i dalších městech. Čím jsou způsobené a co se děje, že se čínský lid najednou bouří?
Davy lidí s bílými papíry v rukou projevily svůj nesouhlas s tvrdými proticovidovými opatřeními. Mezi ně patří pro nás dnes již nepředstavitelné plošné lockdowny a stálé testování. Lidé mohou kvůli pozitivnímu covid testu zůstat doma i několik měsíců. Poslední kapkou, která byla také jiskrou nutnou k zažehnutí demonstrací, byla událost 24. listopadu, kdy v hlavním městě oblasti Sin-ťiang jménem Urumči uhořelo deset lidí, kteří kvůli zamčeným dveřím a dalším opatřením kvůli jejich covid pozitivitě nemohli utéci. Čínské úřady rozhodně popřely, že by dveře byly zamčené. To ale není jediná věc o níž se mezi mlčky demonstrujícími mluví. Volá se (ne doslova samozřejmě) po zrušení cenzury a někteří i po rezignaci prezidenta Xi Jinpinga. A to se v Číně neděje každý den.
Počty demonstrujících předčily i demonstrace na náměstí Nebeského klidu roku 1989, které byly násilně rozháněny a počty obětí tehdy dosáhly až deseti tisíc. Nevíme sice o žádných ztrátách na životech z nynějších protestů, ovšem jistě vás nepřekvapí, že bylo zatčeno zatím neznámé množství lidí.
Prázdné papíry
Zmínila jsem, že Číňané demonstrují s bílými papíry v rukou, ale proč, známe přece demonstrace s cedulemi hlásající nejrůznější hesla a čínský lid má také jistě co říct. Vysvětlení je poměrně jednoduché. Za takový negativní komentář na vládu či její činy se v Číně neobejdete bez tvrdých následků a své o tom ví někteří čínští reportéři a reportérky, kteří po projevení svého názoru záhadně zmizeli. Bílé papíry jsou proto symbolem pro vše, co by daný člověk chtěl, ale nemůže nahlas říct, ať už je to volání po zmírnění proticovidových opatření nebo po svrhnutí vlády.
Reakce vlády
Čínská vláda reagovala například zrušením nutnosti mít negativní covidový test při vstupu do obchodů, kanceláří, parků a letišť a můžeme očekávat, že další opatření budou uvolňována v následujících dnech. Vláda se tak chce vyhnout dalším demonstracím, což zjevně funguje, protože už je to pár dní, co protesty utichly. Je otázkou, jak moc velké rozvolnění můžeme čekat, ale doufejme, že se Číňané dočkají alespoň nějaké úlevy.
Zdá se ovšem, že protesty byly efektivní, přestože většina opatření stále ještě platí. Uvidíme, co se bude dít v následujících týdnech.
Historie počítačů
Počítače, jeden z nejgeniálnějších, nejzajímavějších a nejméně postradatelných vynálezů lidstva. Dnes je používají všichni, a kdybychom tento magický vynález neměli, nemohl by tento moderní svět, jak ho známe, existovat.
Z počátku se počítače používaly pouze pro matematické operace. Až na přelomu 20.  a 21.  století jim bylo přidáno grafické prostředí. Proto můžeme jako předchůdce počítačů považovat abakus (počítadlo), který se používal v Babylonii, dále logaritmické pravítko nebo třeba i mechanismus z Antikythéry, který dokázal velmi spolehlivě předpovídat pohyby Slunce, Měsíce, Merkuru, Venuše Marsu, Jupiteru a Saturnu, a dokonce dokázal předpovídat i zatmění Slunce nebo Měsíce.
Mechanismus z Antikythéry / Wikipedia.org
Roku 1642 vytvořil francouzský matematik Blaise Pascal počítací stroj jménem Pascalina, který uměl nejdříve sčítat a odčítat (kulatými ciferníky) a v pozdějších variantách i násobit. V těchto myšlenkách pokračoval i německý matematik Gottfried Leibniz, který ale byl zastáncem binárního systému neboli čísel, které se skládají pouze ze 2 hodnot, a to buď z 1 nebo z 0 (tento systém se používá v dnešních digitálních počítačích).
Roku 1820 vytvořil Thomas de Colmar první úspěšně vyráběný počítací stroj, Arithmometr, který se používal až do roku 1915. Arithmometr fungoval na principu Leibnizova kola (vynaleznuté roku 1673 německým vědcem Gottfriedem Leibnizem, používalo se v počítačích do roku 1970, než byl vydán první mikročip). Jednotlivé číslice, byly zadávány posunutím ozubeného válce vedle Leibnizova kola.

Leibnizovo kolo / Wikipedia.org
V roce 1820 se začal anglický vědec Charles Babbage zabývat myšlenkou diferenčního stroje, který by dokázal spočítat libovolné funkce. Babbage se rozhodl preferovat desítkovou soustavu (0-9) na rozdíl od jeho předchůdců. Díky tomu fungoval stroj na hodinovém mechanismu. Babbage plánoval, že by stroj dokázal počítat až do 20místných čísel a programovat se měl podle papírových děrných karet. Bohužel projekt přestal být financován a provázelo ho spoustu technických chyb, proto se nikdy nedokončil. Roku 1832 navrhl analytický stroj, který měl fungovat mnohem lépe než diferenční, bohužel i tento stroj nebyl celý dokončen a byla vyrobena pouze jeho zmenšená verze.
S programováním děrných štítků na diferenční stroj a analytický stroj pomáhala Babbageovi matematička Ada Lovelace, která navrhla způsob, jak počítač naprogramovat. Zavedla několik programátorských pojmů, které se používají dodnes. Zároveň předpověděla, že jednou budou počítače řešit složité matematické úlohy. Stala se tak prvním programátorem.

Babbageho differenční stroj / researchgate.net
Nultá generace počítačů
Teď se ale dostáváme do 30. let minulého století. V roce 1938 se povedlo německému inženýrovi Konradu Zuseovi dokončit počítač jménem Z1, který fungoval na principu binární soustavy, konkrétně na děrných štítcích. Ten byl však velmi poruchový. Tento a následující počítače Z2 a Z3 fungovaly pomocí elektronické součástky jménem relé, která dokáže spínat signál. Operace byly synchronizovány pomocí motoru o frekvenci 1 Hz. Paměť byla mechanická s aritmetikou v 22bitovém desetinném místě.
Následně byl vytvořen počítač Z2, který měl podobnou pamět jako Z1, která používala 16bitové celá čísla, obsahoval však víc relé a byl výkonnější. V roce 1941 vytvořil počítač Z3, který se stal prakticky použitelným počítačem, obsahoval 2600 elektromagnetických relé a používal se i k výpočtům u balistických raket V-2, bohužel všechny tyto 3 stroje byly zničeny nálety spojenců na konci 2. světové války.
Avšak i přes tento pokrok byly počítače stále velmi nepraktické a počítání složitých matematických operací se buď dělalo ručně, nebo na mechanických kalkulátorech. Obě tyto možnosti trvaly nesmírně dlouho. Proto roku 1939 zhotovil John V. Atanasoff a jeho asistent Clifford Berry první digitální počítač fungující v binární soustavě. Aritmetická část, kde probíhaly veškeré matematické procesy, se skládala ze 300 elektronek. Paměť byla realizována bubnem, ve kterém bylo 23 kruhů a z toho každý měl 50 kondenzátorů (elektronická součástka, která dokáže po delší čas uchovat svůj elektrický náboj), kdy se náboje kondenzátorů musely periodicky opakovat. Tento princip obnovování soustavy kondenzátorů se používá dodnes. Počítač ale nebyl naprogramovatelný. Dokázal pouze spočítat 29 rovnic podle kterých byl navržen. I přesto to byl však velký pokrok pro počítače, hlavně díky tomu, že většina operací probíhala plně elektronicky.
V tom samém období začala takto smýšlet i firma IBM, v té době nejdůležitější firma zaměřující se na výpočetní techniku v Americe (dodnes má jedny z nejdůležitějších vynálezů na světě, jako např. ATM, disky, programovací jazyk SQL sloužící pro databáze, paměti pro počítače atd.), která začala vývoj počítače Mark I. Ten fungoval v desítkové soustavě a operace neprobíhaly plně elektronicky, avšak i přes jeho velikost (zabíral místnost o rozměrech 15 metrů), byl velmi účinný. Stroj sestával ze statické paměti, do které mohl operátor zadat pomocí děrných štítků čísla, a dynamické paměti, která ukládala mezivýpočty. Po úspěchu počítače Mark I. začala IBM pracovat na počítači Mark II., který měl být už celé sestaveno z relé a jiných elektronických součástek. Mark II. pak také sloužil americkému námořnictvu. Doposud je firma IBM jedna z nejdůležitějších firem zaměřující se na výpočetní techniku.
První generace počítačů
První generace počítačů už byla plně elektronická a programovatelná, většinou ale také velmi chybová a musela se neustále opravovat. Obvody, ve kterých probíhaly matematické operace byly složeny z Elektronek (vakuové trubice, které fungovaly na principu vedení elektrického proudu ve vakuu).
Od roku 1945 do roku 1955 pracoval pro americkou armádu počítač jménem ENIAC. Jednalo se o první počítač, který byl programovatelný (ABC nebyl), byl plně elektronický a využíval se k výpočtu palebných tabulek pro dělostřelectvo, později také+ k výpočtům u termonukleární bomby. Používal desítkovou soustavu a byl programován na děrných štítcích.

Počítač ENIAC / computerhistory.org
ENIAC byl následně inspirací pro počítač jménem MANIAC, podle architektury navrhnuté Johnem von Neumannem (Neumannovo schéma). Byl sestaven ve výzkumném centru v Los Alamos a byl stejně jako jeho předchůdce ENIAC používán pro výpočty u termonukleárních bomb. V roce 1956 jako první počítač v historii porazil člověka v šachách, avšak díky nedostatku výpočetní síly se šachovnice musela zmenšit na 6×6.

Neumannovo schéma /wikipedia.org
Druhá generace počítačů (1957 – 1965)
Druhá generace počítačů je charakterizována použitím tranzistorů v počítačích, které dokázaly zmenšit chybovost, zvýšit výpočetní kapacitu a zmenšit velikost. Tranzistor je polovodičová součástka, která dokáže spínat signál a díky tomu se může chovat jako logická jednotka. V této generaci se začínají počítače začleňovat do běžného života, mají komerční využití, nepoužívají se už jenom na univerzitách. Ale i přesto nemají nejlepší uživatelské prostředí. Vznikají první operační systémy. Už se neprogramuje ručně v binárním kódu, ale používají se programovací jazyky jako např. COBOL, FORTAN, LISP a ASSEMBLY.
Mezi nejdůležitější počítače této doby byly počítače firmy IBM (IBM 1620, IBM 7094) a UNIVAC, který dokonce dokázal předpovědět výhru amerického prezidenta Dwight D. Eisenhowera.
Třetí generace počítačů (1965 – 1980)
V tomto časovém období se začaly používat integrované obvody, což je spojení několika tranzistorů, díky kterým dokázal integrovaný obvod vykonávat nějakou určitou a mnohem složitější funkci. Díky tomuto technickému pokroku se dostalo k masivnímu zrychlení a zmenšení. Poprvé se i počítače staly dostupné pro standartní uživatele, kteří s počítačem interagovali pomocí příkazového řádku. Byla také poprvé použita klávesnice a myš. V tomto období byl zaveden pojem proces a multitasking.
Mezi nejdůležitější počítače patřily IBM systém 360, i v této době stále vládla trhu společnost IBM.

integrovaný obvod EPROM (Erasable programmable read-only memory) / wikipedia.org
Čtvrtá generace počítačů
Toto je poslední generace počítačů, ve které se lidstvo zatím nachází. Vzhledem k tomu, že I/O (input/output) funkce řešilo spoustu integrovaných obvodů (IC), rozhodlo se přejít na VLSI technologii neboli mikroprocesory, které známe dnes. Prakticky to bylo navyšování počtu tranzistorů v řádu tisíců, posléze i miliard. Díky tomu měly mikroprocesory více funkcí a byly volně programovatelné v jazycích jako C, C++, ASSEMBLY. Velikost počítačů se rapidně zmenšovala každým rokem, zatímco se jejich výkon rapidně zvětšoval. Výrobní proces je udáván v nanometrech a určuje, jakou velikost má tranzistor. V tomto období přestává být IBM vedoucí firmou z hlediska vyrábění počítačů pro uživatele a začala se zaměřovat na výrobu serverů a výzkum.

VLSI čip / wikipedia.org
Co bude dál?
Vzhledem k tomu že se výrobní proces začíná dostávat blízko k 2 nanometrům, začíná mít lidstvo problém s výpočetní technikou. Výrobní proces mikroprocesorů je totiž natolik malý, že bude fyzicky nemožné, díky jevu jménem kvantové tunelování, což je prakticky teleportování elektronu z jedné lokace do druhé, což by prakticky narušovalo princip tranzistorů. Díky tomu se vyvíjí kvantové počítače, kde by mohla hodnota 1 bitu být jak 0 tak 1, ale tohle téma si necháme na jiný článek.
Co je overfitting/underfitting a jak funguje?
O jakém jevu tady vůbec plánuji mluvit? A k čemu je nám dobré tyto jevy znát? I přesto, že se statistice nebo umělé inteligenci nevěnujete, a ani neplánujete věnovat, tento jev se vyskytuje ve spoustě příkladů z reálného světa.
Kde se vyskytují?
Tyto jevy se objevují když se snažíme natrénovat nějaký „chytrý“ algoritmus (neuronovou síť, algoritmus strojového učení, atd.). Stejně jako lidi, i tyto algoritmy se mohou jaksi špatně naučit na trénovacích datech. Pak můžou vzniknout právě tyto dva jevy.
Zdroj: https://www.kaggle.com/code/ryanholbrook/overfitting-and-underfitting
Zde na grafu je zachycen trénovací proces „typického chytrého“ algoritmu strojového učení. A taky zde dovysvětlím pár pojmů:
- Epochs – počet epoch které algoritmus provede (1 Epocha – situace, za které algoritmus projde celý trénovací dataset).
- Early Stopping – Optimalizační technika která sníží možnost overfitování na datasetu, bez toho aby snížila přesnost modelu.
- Loss – ztráta, resp. metrika ve které se měří přesnost modelu (čím nižší ztráta, tím líp!).
- Validation & Training – dva různé datasety, každý slouží k něčemu jinému, např. Training dataset slouží k natrénování samotného modelu, zatímco Validation dataset slouží k validaci (vyhodnocení) tohoto modelu
Nutno podotknouti (k validation a training dataset), že u trénovacího datasetu se ztráta snižuje, zatímco u validace může narůstat, to je první známka Overfittování!
Underfitting
Underfitting (v češtině podtrénování), je situace, ve které se model nedokáže naučit tak dobře souvislost mezi daty, a tak je začne predikovat špatně (model plně nepochopí data) a tím má zbytečně velkou ztrátu a malou přesnost.
Tohle se například dá vidět při použití lineární regrese na nelineární data (obrázek pod tímto odstavcem). Model se nedokázal plně naučit vztahy mezy jednotlivými daty a díky tomu se vlastně naučil špatně. Zde ale bohužel u lineární regrese nic nezmůžeme, protože rovnice má předpis y = ax + b, a jediný měnitelný parametr je parametr a – který pouze ovlivňuje náklon, b – pouze ovlivňuje posunutí na y souřadnici. K tomu abychom dosáhli větší přesnosti, musíme použít napříkad Polynomiální regresi.
Zdroj: GeeksForGeeks.com
Overfitting
Overfitting (v češtině přeučení), jak už název sám napovídá, tento jev bude způsoben tím že se náš chytrý algoritmus přeučí na něčem, tím pádem bude hledat až moc souvislostí mezi datem, a místo aby zanedbával odchylky (a generalizoval), tak má tendenci započítat všechny veličiny tak aby zmenšil ztrátu a tím dostaneme naprosto nekvalitní algoritmus.
Berme třeba náš příklad s lineární regresí, dejme tomu že jsme zvolili polynomiální regresi, ale máme ji na datech s velkým šumem. Obrázek dole nám to dost dobře ukazuje.
Zdroj: medium.com
Jak proti tomuhle bojovat?
Tak u underfittování je to lehké, stačí buď změnit algoritmus (použít složitější), změnit omezení které mu dáváme, a nebo upravit trénovací parametry (počet epoch, ztrátovou funkci, optimizátor)
U overfittování je to složitější, a zde jsou možnosti, jak tomu předejít:
Více dat: čím více dat budeme mít, tím více bude muset model generalizovat, a díky tomu upustí od overfittování (samozřejmě se to nesmí přehánět), u problému klasifikace pak musíme dávat pozor abychom brali data která jsou doopravdy reprezentativní pro svoji třídu
Augmentace dat: tento pojem vysvětlím velmi jednoduše, prakticky v této části se snažíme, aby se model podíval na data jiným způsobem (u detekce objektů v obrázku například přidáváme obrázky které jsou jen přetočené nebo přeškálované, aby se algoritmus naučil jiný typ dat)
Přidání více hluku k datům: Tento způsob nebude tak dobře fungovat u polynomiální regrese, kde je pak stále velká možnost přeučení. Zároveň zde snižujeme přesnost modelu.
Cross-validace: Dataset bude rozdělen do částí, na kterých se bude model iterativně trénovat a z toho se následně upraví parametry (velmi efektivní a robustní metoda)
Regularizace: Znemožníme modelu zvolit jisté extrémní parametry tak, že mu nastavíme limity parametrů (limit, do kterého jde hodnota parametru nastavit)
Early stopping: Modelu nastavíme brzké stopnutí, tak aby se dál netrénoval. A díky tomu nepřetrénoval (toto jde vidět na 1. obrázku, kde je přímka označující mez early stoppingu)