Karel Jaromír Erben by dnes oslavil 211. narozeniny

07.11.2022 / Jakub Cízler / Historie

Před 211 lety se narodil Karel Jaromír Erben, jeden z největších českých básníků, představitelů literárního romantismu a též patří mezi významné osobnosti českého národního obrození.

K. J. Erben se proslavil především sbírkou Kytice z pověstí národních, jež vyšla roku 1853, ale je známa spíše svou zkrácenou formou Kytice. Jedná se o sbírku 13 balad inspirovaných lidovou slovesností, které poukazují na mezilidské vztahy. Erben vychází ze slovanské tradice. V tomto ohledu je Kytice sbírkou ohlasovou a projevem folkloristicky orientovaného romantismu.

Dočkal se i zhudebnění

Mnoho lidí netuší, že Erben byl díky svým dílům i zhudebněn. Spousta skladatelů považovala Erbena za velkou inspiraci a obdivovali tak jeho díla. Antonín Dvořák, známý český hudební skladatel, zhudebnil jeho balady Svatební košile, Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat a Holoubek jako kantátu (Svatební košile) a symfonické básně. Básně Štědrý den a Vodník přetvořil do hudební formy jakožto melodramy Zdeněk Fibich. Inspirace se chytl i Bohuslav Martinů, jenž složil kantátu Svatební košile.

Mimo další varianty se sbírka Kytice dočkala v roce 2000 i filmového zpracování Františka Antonína Brabce. Film v roce 2001 získal cenu Český lev za kameru, hudbu a zvuk.

https://www.youtube.com/watch?v=iwHRDOa8JIE

Melodram Zdeňka Fibicha Vodník

Jakub Cízler

Víc o autorovi...

erben

Související

Jan Viklef: Předchůdce Husa, kterého neupálili
V tomto článku si povíme něco málo o anglickém církevním reformátorovi, filozofovi a teologovi Janu Viklefovi. Jedná se také o prvního člověka, který přeložil Bibli do angličtiny. Z historického hlediska se jedná o důležitou osobnost dějin, která inspirovala samotného Jana Husa.
Jan Viklef se narodil během desetiletí od roku 1320 v anglickém městě Ludgershall. Přesné datum narození není známo. Studoval na Balliol College v Oxfordu a později působil jako profesor na univerzitě. Během svého života se věnoval teologii a kazatelské činnosti.

Jan Viklef
Bible v angličtině? Co to je?
Viklef se začal zabývat překladem Bible do angličtiny, protože se domníval, že lidé by měli mít přístup k Božímu slovu bez prostřednictví církve. Jeho překlad, který vytvořil se skupinou svých stoupenců, byl vydán v roce 1382 a stal se prvním plným anglickým překladem Bible. Ta však byla kritizována církví za některé své odlišnosti od latinského původního textu a za to, že umožňovala lidem číst Bibli bez předchozího schválení církve. Viklef byl tudíž obviněn z hereze a byl exkomunikován.

Viklefova Bible
Korupce! Církev je prohnilá!
Viklef také vystupoval proti církevní korupci a vyjadřoval kritiku vůči nadměrnému bohatství církve a jejímu vlivu na politiku. Jeho názory měly vliv na rozvoj anglického protestantismu a je považován za jednoho z předchůdců anglikánské církve. Hlásal návrat k apoštolské chudobě, což znamená, že by církev měla přestat hromadit majetky, nebo kladl důraz na osobní prožívání víry.
Zemřel přirozenou smrtí na sklonku roku 1384. Církev ho ani po jeho smrti nenechala být a v roce 1415 bylo na koncilu v Kostnici jeho učení prohlášeno za kacířské, přičemž jeho ostatky byly vykopány a spáleny. Navzdory tomu se jeho myšlenky dál šířily a měnily dějiny.

Načíst další

StuPa

Beseda o Dezinformacích
Zdroj: https://www.instagram.com/parlament.pk/?hl=cs
Dezinformací mezi námi přibývá. Jak se v nich vyznat a jak se jim vyhnout?
Bohumil nebo Bob Kartous pracoval ve Sciu nebo EDUin a teď učí na vysoké škole. Mimo to je mluvčím anonymní skupiny Čeští elfové, která má za cíl „boj s internetovými trolly, kteří šíří dezinformace a proruskou propagandu“
Petr Nutil je žurnalista. Spoluzaložil web Manipulátoři.cz, který se zabývá především vyvracením hoaxů a mezitím stíhá malovat, psát knihy a podílet se na politických kampaních.
Tihle dva se dali dohromady a ve čtvrtek 25. května přijedou do Plzně, aby se s námi studenty bavili o dezinformacích. Beseda začíná v 9:00 a každý zúčastněný bude mít omluvenou absenci u školy

Kdy? čtvrtek 25. 5. 2023 od 9:00
Kde? ve vekém sále radovánku na adrese Pallova 52/19, Plzeň
Jak? Pro více informací kontaktujte Ondru Zábrana (7. E)

Další StuPa

Mohlo by vás zajímat

Autorka - Lucie Palmová
Máj
Předmluva: Fejeton byl původně plánován a napsán na 1. 5. 2022 tak, aby tematicky navazoval na daný den. Chtěl bych se tímto omluvit, neboť vznikly jisté potíže a nemohl být tedy vydán včas. Ovšem to nic nemění na jeho účelu a obsahu. Doufám, že se bude líbit. Dlouho jsem přemýšlel, jaké téma bych zvolil pro svůj fejeton, neboť psát takový fejeton na každý den či týden by se mohlo zdát jako starost navíc, jako jakési slovní břemeno, jakási tíha vět. Během toho přemýšlení a váhání se ovšem vždy něco objeví a vstoupí do mojí fejetonistické cesty. Dnes to je první máj. Za ilustraci vděčím mé nadané spolužačce a ilustrátorce Lucii Palmové. Její velmi povedené dílo nese název „Strom lásky“.

Je devět hodin ráno a krajina se zdá býti probuzena. Ptáci zpívají, stromy a keře se vlní v rytmu mírného jarního vánku a všude jsou cítit rozkvetlé květiny a slyšet smích hrajících si dětí. Je to vskutku krásný den, ač nesvítí sluníčko. Nejsou ovšem cítit jen květiny a rozkvetlé stromy. Tu nejnádhernější atmosféru nám navozuje láska, která je nyní přítomna též. První máj je totižto svátek všech zamilovaných. Nechci se ovšem nyní zaměřit příliš na oslavy máje, co se týče zamilovaných párů, rád bych ale poukázal na dávné tradice, které se pojí se začátkem tohoto měsíce.

Než se dostanu k samotnému prvnímu máji a mým filosofickým myšlenkám, je nutno vzpomenout i na den předešlý, toť jest filipojakubská noc, známější pod pojmem „Pálení čarodějnic“. V předvečer prvního máje se dodržuje zvyk spojený s pálením ohňů a ochranou před nečistými silami. Taková čarodějnice se dnes pálí způsobem více humánním – pálí se hranice, na jejímž vrcholu se nachází figurína připomínající čarodějnici. Také se staví májka, za účelem přilákání lesního ducha do vesnice a zajištění jeho požehnání. Tento svátek má pohanský původ, jenž se však vlivem dnešní doby a civilizace proměnil spíše na společenskou událost… Pohanský původ nalézá zejména v keltském svátku Beltain, který je protikladem svátku Samhain – ten byl pro Kelty začátkem nového roku, a byl vnímán také jako doba, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřilo se, že se duše zesnulých v tento čas vracejí na zemský povrch, a živí mohou navštívit podsvětí. Jeho protipól Beltain se slaví přesně po uplynutí poloviny roku. Byl spojený s vyháněním dobytka na pastvu a zapalováním ohňů, souviset může s keltským bohem Belenem, což je keltský bůh léčení a Slunce.
A zase zpět k prvnímu máji; řekne-li se „první máj“, ozve se v nás s fatální nutností něco z toho dvojího: buď že „je první máj, je lásky čas“ nebo že je Svátek práce. Člověk by nejspíše řekl, že láska a práce se spolu zrovna nerýmují. Ovšem od lásky k práci není daleko; je jen malý skok od nadšeného stvoření až k trpělivému a poněkud prozaickému udržování života. Mohlo by se říci, že práce je zrozena láskou.
Historie počítačů
Počítače, jeden z nejgeniálnějších, nejzajímavějších a nejméně postradatelných vynálezů lidstva. Dnes je používají všichni, a kdybychom tento magický vynález neměli, nemohl by tento moderní svět, jak ho známe, existovat.
Z počátku se počítače používaly pouze pro matematické operace. Až na přelomu 20.  a 21.  století jim bylo přidáno grafické prostředí. Proto můžeme jako předchůdce počítačů považovat abakus (počítadlo), který se používal v Babylonii, dále logaritmické pravítko nebo třeba i mechanismus z Antikythéry, který dokázal velmi spolehlivě předpovídat pohyby Slunce, Měsíce, Merkuru, Venuše Marsu, Jupiteru a Saturnu, a dokonce dokázal předpovídat i zatmění Slunce nebo Měsíce.
Mechanismus z Antikythéry / Wikipedia.org
Roku 1642 vytvořil francouzský matematik Blaise Pascal počítací stroj jménem Pascalina, který uměl nejdříve sčítat a odčítat (kulatými ciferníky) a v pozdějších variantách i násobit. V těchto myšlenkách pokračoval i německý matematik Gottfried Leibniz, který ale byl zastáncem binárního systému neboli čísel, které se skládají pouze ze 2 hodnot, a to buď z 1 nebo z 0 (tento systém se používá v dnešních digitálních počítačích).
Roku 1820 vytvořil Thomas de Colmar první úspěšně vyráběný počítací stroj, Arithmometr, který se používal až do roku 1915. Arithmometr fungoval na principu Leibnizova kola (vynaleznuté roku 1673 německým vědcem Gottfriedem Leibnizem, používalo se v počítačích do roku 1970, než byl vydán první mikročip). Jednotlivé číslice, byly zadávány posunutím ozubeného válce vedle Leibnizova kola.

Leibnizovo kolo / Wikipedia.org
V roce 1820 se začal anglický vědec Charles Babbage zabývat myšlenkou diferenčního stroje, který by dokázal spočítat libovolné funkce. Babbage se rozhodl preferovat desítkovou soustavu (0-9) na rozdíl od jeho předchůdců. Díky tomu fungoval stroj na hodinovém mechanismu. Babbage plánoval, že by stroj dokázal počítat až do 20místných čísel a programovat se měl podle papírových děrných karet. Bohužel projekt přestal být financován a provázelo ho spoustu technických chyb, proto se nikdy nedokončil. Roku 1832 navrhl analytický stroj, který měl fungovat mnohem lépe než diferenční, bohužel i tento stroj nebyl celý dokončen a byla vyrobena pouze jeho zmenšená verze.
S programováním děrných štítků na diferenční stroj a analytický stroj pomáhala Babbageovi matematička Ada Lovelace, která navrhla způsob, jak počítač naprogramovat. Zavedla několik programátorských pojmů, které se používají dodnes. Zároveň předpověděla, že jednou budou počítače řešit složité matematické úlohy. Stala se tak prvním programátorem.

Babbageho differenční stroj / researchgate.net
Nultá generace počítačů
Teď se ale dostáváme do 30. let minulého století. V roce 1938 se povedlo německému inženýrovi Konradu Zuseovi dokončit počítač jménem Z1, který fungoval na principu binární soustavy, konkrétně na děrných štítcích. Ten byl však velmi poruchový. Tento a následující počítače Z2 a Z3 fungovaly pomocí elektronické součástky jménem relé, která dokáže spínat signál. Operace byly synchronizovány pomocí motoru o frekvenci 1 Hz. Paměť byla mechanická s aritmetikou v 22bitovém desetinném místě.
Následně byl vytvořen počítač Z2, který měl podobnou pamět jako Z1, která používala 16bitové celá čísla, obsahoval však víc relé a byl výkonnější. V roce 1941 vytvořil počítač Z3, který se stal prakticky použitelným počítačem, obsahoval 2600 elektromagnetických relé a používal se i k výpočtům u balistických raket V-2, bohužel všechny tyto 3 stroje byly zničeny nálety spojenců na konci 2. světové války.
Avšak i přes tento pokrok byly počítače stále velmi nepraktické a počítání složitých matematických operací se buď dělalo ručně, nebo na mechanických kalkulátorech. Obě tyto možnosti trvaly nesmírně dlouho. Proto roku 1939 zhotovil John V. Atanasoff a jeho asistent Clifford Berry první digitální počítač fungující v binární soustavě. Aritmetická část, kde probíhaly veškeré matematické procesy, se skládala ze 300 elektronek. Paměť byla realizována bubnem, ve kterém bylo 23 kruhů a z toho každý měl 50 kondenzátorů (elektronická součástka, která dokáže po delší čas uchovat svůj elektrický náboj), kdy se náboje kondenzátorů musely periodicky opakovat. Tento princip obnovování soustavy kondenzátorů se používá dodnes. Počítač ale nebyl naprogramovatelný. Dokázal pouze spočítat 29 rovnic podle kterých byl navržen. I přesto to byl však velký pokrok pro počítače, hlavně díky tomu, že většina operací probíhala plně elektronicky.
V tom samém období začala takto smýšlet i firma IBM, v té době nejdůležitější firma zaměřující se na výpočetní techniku v Americe (dodnes má jedny z nejdůležitějších vynálezů na světě, jako např. ATM, disky, programovací jazyk SQL sloužící pro databáze, paměti pro počítače atd.), která začala vývoj počítače Mark I. Ten fungoval v desítkové soustavě a operace neprobíhaly plně elektronicky, avšak i přes jeho velikost (zabíral místnost o rozměrech 15 metrů), byl velmi účinný. Stroj sestával ze statické paměti, do které mohl operátor zadat pomocí děrných štítků čísla, a dynamické paměti, která ukládala mezivýpočty. Po úspěchu počítače Mark I. začala IBM pracovat na počítači Mark II., který měl být už celé sestaveno z relé a jiných elektronických součástek. Mark II. pak také sloužil americkému námořnictvu. Doposud je firma IBM jedna z nejdůležitějších firem zaměřující se na výpočetní techniku.
První generace počítačů
První generace počítačů už byla plně elektronická a programovatelná, většinou ale také velmi chybová a musela se neustále opravovat. Obvody, ve kterých probíhaly matematické operace byly složeny z Elektronek (vakuové trubice, které fungovaly na principu vedení elektrického proudu ve vakuu).
Od roku 1945 do roku 1955 pracoval pro americkou armádu počítač jménem ENIAC. Jednalo se o první počítač, který byl programovatelný (ABC nebyl), byl plně elektronický a využíval se k výpočtu palebných tabulek pro dělostřelectvo, později také+ k výpočtům u termonukleární bomby. Používal desítkovou soustavu a byl programován na děrných štítcích.

Počítač ENIAC / computerhistory.org
ENIAC byl následně inspirací pro počítač jménem MANIAC, podle architektury navrhnuté Johnem von Neumannem (Neumannovo schéma). Byl sestaven ve výzkumném centru v Los Alamos a byl stejně jako jeho předchůdce ENIAC používán pro výpočty u termonukleárních bomb. V roce 1956 jako první počítač v historii porazil člověka v šachách, avšak díky nedostatku výpočetní síly se šachovnice musela zmenšit na 6×6.

Neumannovo schéma /wikipedia.org
Druhá generace počítačů (1957 – 1965)
Druhá generace počítačů je charakterizována použitím tranzistorů v počítačích, které dokázaly zmenšit chybovost, zvýšit výpočetní kapacitu a zmenšit velikost. Tranzistor je polovodičová součástka, která dokáže spínat signál a díky tomu se může chovat jako logická jednotka. V této generaci se začínají počítače začleňovat do běžného života, mají komerční využití, nepoužívají se už jenom na univerzitách. Ale i přesto nemají nejlepší uživatelské prostředí. Vznikají první operační systémy. Už se neprogramuje ručně v binárním kódu, ale používají se programovací jazyky jako např. COBOL, FORTAN, LISP a ASSEMBLY.
Mezi nejdůležitější počítače této doby byly počítače firmy IBM (IBM 1620, IBM 7094) a UNIVAC, který dokonce dokázal předpovědět výhru amerického prezidenta Dwight D. Eisenhowera.
Třetí generace počítačů (1965 – 1980)
V tomto časovém období se začaly používat integrované obvody, což je spojení několika tranzistorů, díky kterým dokázal integrovaný obvod vykonávat nějakou určitou a mnohem složitější funkci. Díky tomuto technickému pokroku se dostalo k masivnímu zrychlení a zmenšení. Poprvé se i počítače staly dostupné pro standartní uživatele, kteří s počítačem interagovali pomocí příkazového řádku. Byla také poprvé použita klávesnice a myš. V tomto období byl zaveden pojem proces a multitasking.
Mezi nejdůležitější počítače patřily IBM systém 360, i v této době stále vládla trhu společnost IBM.

integrovaný obvod EPROM (Erasable programmable read-only memory) / wikipedia.org
Čtvrtá generace počítačů
Toto je poslední generace počítačů, ve které se lidstvo zatím nachází. Vzhledem k tomu, že I/O (input/output) funkce řešilo spoustu integrovaných obvodů (IC), rozhodlo se přejít na VLSI technologii neboli mikroprocesory, které známe dnes. Prakticky to bylo navyšování počtu tranzistorů v řádu tisíců, posléze i miliard. Díky tomu měly mikroprocesory více funkcí a byly volně programovatelné v jazycích jako C, C++, ASSEMBLY. Velikost počítačů se rapidně zmenšovala každým rokem, zatímco se jejich výkon rapidně zvětšoval. Výrobní proces je udáván v nanometrech a určuje, jakou velikost má tranzistor. V tomto období přestává být IBM vedoucí firmou z hlediska vyrábění počítačů pro uživatele a začala se zaměřovat na výrobu serverů a výzkum.

VLSI čip / wikipedia.org
Co bude dál?
Vzhledem k tomu že se výrobní proces začíná dostávat blízko k 2 nanometrům, začíná mít lidstvo problém s výpočetní technikou. Výrobní proces mikroprocesorů je totiž natolik malý, že bude fyzicky nemožné, díky jevu jménem kvantové tunelování, což je prakticky teleportování elektronu z jedné lokace do druhé, což by prakticky narušovalo princip tranzistorů. Díky tomu se vyvíjí kvantové počítače, kde by mohla hodnota 1 bitu být jak 0 tak 1, ale tohle téma si necháme na jiný článek.
Před 503 lety vstoupil Hernán Cortés do Tenochtitlánu

Uplynulo již 503 let od počátku obléhání rozsáhlého aztéckého města a zároveň městského státu Tenochtitlán. Město bylo speciální tím, že se rozkládalo na několika ostrovech nacházejících se na jezeře Texcoco v dnešním Mexiku. Jezero se nachází v nadmořské výšce 2240 metrů.
Obléhání hlavního města začalo roku 1519 pod vedením vojevůdce Hernána Cortése. Španělé se zde zvládli usadit a tamní vládce Moctezuma 2. se stal pouhým loutkovým vládcem. Během obléhání žilo ve městě řádově asi sto tisíc obyvatel.
Zdroj: https://www.topdelikatesy.cz/blog/pribeh-cokolady/
Zdroj: https://www.history.com/news/hernan-cortes-conquered-aztec-empire
Jak se aztékové ubránili, nebo spíše neubránili?
Jak již bylo výše řečeno, město se nacházelo v poměrně vysoké nadmořské výšce a co více, rozléhalo se na jezeře a bylo obklopeno horským hřebenem. Jediný přístup do města byl tedy přes dlouhé hráze z kamene a zeminy. Dle archeologických nálezů se objevila i přerušená místa na hrázích. Dle domněnek se v těchto místech mohly nacházet pohyblivé dřevěné mosty. Město nemělo ani hradby, jelikož jediné přístupové cesty byly právě po hrázích. Město nemělo ani hradby. To představovalo pro Španělsko obrovskou výhodu.
Španělé byli při rebelii, po té, co zabili Moctezumu 2., z města vyhnáni s velkými ztrátami na životech (La Noche Triste). Netrvalo příliš dlouho a Španělé se do města vrátili i s posilou ze své země. Mnoho obyvatel zemřelo během obléhání hlady a na zavlečené choroby, jelikož Španělé znemožnili zásobování města kánoemi. Španělská armáda drancovala, strhávala domy, zasypávala kanály, až dne 13. 9. 1521 město definitivně dobyli pod vedením Hernána Cortése.
Zdroj: https://www.armyweb.cz/clanek/pad-tenochtitlanu-a-osvobozeni-milionu-lidi-od-krvaveho-azteckeho-rezimu
Jak to dopadlo?
Po dobytí Cortés dovolil obyvatelům návrat do zničeného města. Krátce na to se začalo s obnovou kanálů, rekonstrukcí ulic a domů a postupovalo se s návratem do normálního života. Po značných opravách, přestavbách a velkých změnách, přičemž zde byly postavené nové chrámy z ruin a pod stálou nadvládou Španělů se město přejmenovalo na Ciudad de México (Mexiko City).
Moctezuma II.
Zdroj: https://www.mexicolore.co.uk/aztecs/moctezuma/moctezuma-ii-symposium-and-exhibition

Článek neslouží jako odborný text. Psáno jednoduchou a zkrácenou formou.