V dopravě hromadné

Předmluva: Obrázek je vypůjčen z internetu. Fejeton nastiňuje, ačkoliv to jistě všichni známe, cestování za pomoci MHD.

To se ví, že je pro každého pohodlnější pohybovat se po obcích, ulicích a všude po světě vlastním dopravním prostředkem, jelikož zde každý lidský tvor má své vlastní soukromí. Je to pohodlnější nežli chodit po nebezpečné ulici.

Jsou však lidé kteří stejně jako já nemají možnost přepravy pomocí automobilu či motocyklu a desítky kilometrů se jim nechce šlapat pěšky či jezdit na kole. Tedy nemusí to býti lidé nutně z daleka od místa, kam dojíždí. Bude bohatě stačit, když budou třeba jen z velkého města, jako je třeba Plzeň.

Takové větší město má spoustu prostředků veřejné dopravy a tedy lze využívat dle potřeby, kombinovat a užívat si silnic či kolejí. V Praze mají specialitu aneb metro, ovšem to není hlavním předmětem mého fejetonu. V Plzni máme převážně naše žluté plechové krásky.

O tom, že plzeňské tramvaje brázdí koleje po různých městech celé republiky, jelikož je vyrábí plzeňská firma, se není potřeba bavit. To ví snad každý. Řeč bude o těch, které jezdí přímo zde, v Plzni.

Není pochyb o tom, že tramvaj je skvělé místo pro socializaci. Můžete zde na nepohodlných sedačkách, či u kovových madel potkat osoby různých koutů světa, republiky, či konkrétněji našeho kraje. Taková socializace v tramvajích občas bývá až kontaktní, nastoupí-li hodně osob. To už moc příjemné není. V autobusech a trolejbusech je to v celku stejné.

I přesto mám tramvaje moc rád. Jsou mi každý den silnou oporou v cestování po městě a usnadňují nejen mně, ale i všem ostatním každodenní život. A dobře se mi v nich píšou fejetony.