{"id":1540,"date":"2022-04-29T22:19:10","date_gmt":"2022-04-29T22:19:10","guid":{"rendered":"https:\/\/mikulasskydenik.cz\/?p=1540"},"modified":"2023-04-01T16:38:44","modified_gmt":"2023-04-01T16:38:44","slug":"historie-pocitacu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/denik.mikulasske.cz\/?p=1540","title":{"rendered":"Historie po\u010d\u00edta\u010d\u016f"},"content":{"rendered":"\r\n
\u00a0<\/div>\r\n\r\n

Po\u010d\u00edta\u010de, jeden z nejgeni\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edch, nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch a nejm\u00e9n\u011b postradateln\u00fdch vyn\u00e1lez\u016f lidstva. Dnes je pou\u017e\u00edvaj\u00ed v\u0161ichni, a kdybychom tento magick\u00fd vyn\u00e1lez nem\u011bli, nemohl by tento modern\u00ed sv\u011bt, jak ho zn\u00e1me, existovat.<\/h2>\r\n

Z po\u010d\u00e1tku se po\u010d\u00edta\u010de pou\u017e\u00edvaly pouze pro matematick\u00e9 operace. A\u017e na p\u0159elomu 20.\u202f a 21.\u202f stolet\u00ed jim bylo p\u0159id\u00e1no grafick\u00e9 prost\u0159ed\u00ed. Proto m\u016f\u017eeme jako p\u0159edch\u016fdce po\u010d\u00edta\u010d\u016f pova\u017eovat abakus (po\u010d\u00edtadlo), kter\u00fd se pou\u017e\u00edval v Babylonii, d\u00e1le logaritmick\u00e9 prav\u00edtko nebo t\u0159eba i mechanismus z Antikyth\u00e9ry, kter\u00fd dok\u00e1zal velmi spolehliv\u011b p\u0159edpov\u00eddat pohyby Slunce, M\u011bs\u00edce, Merkuru, Venu\u0161e Marsu, Jupiteru a Saturnu, a dokonce dok\u00e1zal p\u0159edpov\u00eddat i zatm\u011bn\u00ed Slunce nebo M\u011bs\u00edce.<\/p>\r\n

\"\"\r\n
Mechanismus z Antikyth\u00e9ry \/ Wikipedia.org<\/figcaption>\r\n<\/figure>\r\n

Roku 1642 vytvo\u0159il francouzsk\u00fd matematik Blaise Pascal po\u010d\u00edtac\u00ed stroj jm\u00e9nem Pascalina, kter\u00fd um\u011bl nejd\u0159\u00edve s\u010d\u00edtat a od\u010d\u00edtat (kulat\u00fdmi cifern\u00edky) a v pozd\u011bj\u0161\u00edch variant\u00e1ch i n\u00e1sobit. V t\u011bchto my\u0161lenk\u00e1ch pokra\u010doval i n\u011bmeck\u00fd matematik Gottfried Leibniz, kter\u00fd ale byl zast\u00e1ncem bin\u00e1rn\u00edho syst\u00e9mu neboli \u010d\u00edsel, kter\u00e9 se skl\u00e1daj\u00ed pouze ze 2 hodnot, a to bu\u010f z 1 nebo z 0 (tento syst\u00e9m se pou\u017e\u00edv\u00e1 v dne\u0161n\u00edch digit\u00e1ln\u00edch po\u010d\u00edta\u010d\u00edch).<\/p>\r\n

Roku 1820 vytvo\u0159il Thomas de Colmar prvn\u00ed \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vyr\u00e1b\u011bn\u00fd po\u010d\u00edtac\u00ed stroj, Arithmometr, kter\u00fd se pou\u017e\u00edval a\u017e do roku 1915. Arithmometr fungoval na principu Leibnizova kola (vynaleznut\u00e9 roku 1673 n\u011bmeck\u00fdm v\u011bdcem Gottfriedem Leibnizem, pou\u017e\u00edvalo se v po\u010d\u00edta\u010d\u00edch do roku 1970, ne\u017e byl vyd\u00e1n prvn\u00ed mikro\u010dip). Jednotliv\u00e9 \u010d\u00edslice, byly zad\u00e1v\u00e1ny posunut\u00edm ozuben\u00e9ho v\u00e1lce vedle Leibnizova kola.<\/p>\r\n

\"\"\r\n

 <\/p>\r\n

Leibnizovo kolo \/ Wikipedia.org<\/figcaption>\r\n<\/figure>\r\n

V roce 1820 se za\u010dal anglick\u00fd v\u011bdec Charles Babbage zab\u00fdvat my\u0161lenkou diferen\u010dn\u00edho stroje, kter\u00fd by dok\u00e1zal spo\u010d\u00edtat libovoln\u00e9 funkce. Babbage se rozhodl preferovat des\u00edtkovou soustavu (0-9) na rozd\u00edl od jeho p\u0159edch\u016fdc\u016f. D\u00edky tomu fungoval stroj na hodinov\u00e9m mechanismu. Babbage pl\u00e1noval, \u017ee by stroj dok\u00e1zal po\u010d\u00edtat a\u017e do 20m\u00edstn\u00fdch \u010d\u00edsel a programovat se m\u011bl podle pap\u00edrov\u00fdch d\u011brn\u00fdch karet. Bohu\u017eel projekt p\u0159estal b\u00fdt financov\u00e1n a prov\u00e1zelo ho spoustu technick\u00fdch chyb, proto se nikdy nedokon\u010dil. Roku 1832 navrhl analytick\u00fd stroj, kter\u00fd m\u011bl fungovat mnohem l\u00e9pe ne\u017e diferen\u010dn\u00ed, bohu\u017eel i tento stroj nebyl cel\u00fd dokon\u010den a byla vyrobena pouze jeho zmen\u0161en\u00e1 verze.<\/p>\r\n

S programov\u00e1n\u00edm d\u011brn\u00fdch \u0161t\u00edtk\u016f na diferen\u010dn\u00ed stroj a analytick\u00fd stroj pom\u00e1hala Babbageovi matemati\u010dka Ada Lovelace, kter\u00e1 navrhla zp\u016fsob, jak po\u010d\u00edta\u010d naprogramovat. Zavedla n\u011bkolik program\u00e1torsk\u00fdch pojm\u016f, kter\u00e9 se pou\u017e\u00edvaj\u00ed dodnes. Z\u00e1rove\u0148 p\u0159edpov\u011bd\u011bla, \u017ee jednou budou po\u010d\u00edta\u010de \u0159e\u0161it slo\u017eit\u00e9 matematick\u00e9 \u00falohy. Stala se tak prvn\u00edm program\u00e1torem.<\/p>\r\n

\"\"\r\n

 <\/p>\r\n

Babbageho differen\u010dn\u00ed stroj \/ researchgate.net<\/figcaption>\r\n<\/figure>\r\n

Nult\u00e1 generace po\u010d\u00edta\u010d\u016f<\/h2>\r\n

Te\u010f se ale dost\u00e1v\u00e1me do 30. let minul\u00e9ho stolet\u00ed. V roce 1938 se povedlo n\u011bmeck\u00e9mu in\u017een\u00fdrovi Konradu Zuseovi dokon\u010dit po\u010d\u00edta\u010d jm\u00e9nem Z1, kter\u00fd fungoval na principu bin\u00e1rn\u00ed soustavy, konkr\u00e9tn\u011b na d\u011brn\u00fdch \u0161t\u00edtc\u00edch. Ten byl v\u0161ak velmi poruchov\u00fd. Tento a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed po\u010d\u00edta\u010de Z2 a Z3 fungovaly pomoc\u00ed elektronick\u00e9 sou\u010d\u00e1stky jm\u00e9nem rel\u00e9, kter\u00e1 dok\u00e1\u017ee sp\u00ednat sign\u00e1l. Operace byly synchronizov\u00e1ny pomoc\u00ed motoru o frekvenci 1 Hz. Pam\u011b\u0165 byla mechanick\u00e1 s aritmetikou v 22bitov\u00e9m desetinn\u00e9m m\u00edst\u011b.<\/p>\r\n

N\u00e1sledn\u011b byl vytvo\u0159en po\u010d\u00edta\u010d Z2, kter\u00fd m\u011bl podobnou pam\u011bt jako Z1, kter\u00e1 pou\u017e\u00edvala 16bitov\u00e9 cel\u00e1 \u010d\u00edsla, obsahoval v\u0161ak v\u00edc rel\u00e9 a byl v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00ed. V roce 1941 vytvo\u0159il po\u010d\u00edta\u010d Z3, kter\u00fd se stal prakticky pou\u017eiteln\u00fdm po\u010d\u00edta\u010dem, obsahoval 2600 elektromagnetick\u00fdch rel\u00e9 a pou\u017e\u00edval se i k v\u00fdpo\u010dt\u016fm u balistick\u00fdch raket V-2, bohu\u017eel v\u0161echny tyto 3 stroje byly zni\u010deny n\u00e1lety spojenc\u016f na konci 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.\u00a0<\/p>\r\n

Av\u0161ak i p\u0159es tento pokrok byly po\u010d\u00edta\u010de st\u00e1le velmi nepraktick\u00e9 a po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed slo\u017eit\u00fdch matematick\u00fdch operac\u00ed se bu\u010f d\u011blalo ru\u010dn\u011b, nebo na mechanick\u00fdch kalkul\u00e1torech. Ob\u011b tyto mo\u017enosti trvaly nesm\u00edrn\u011b dlouho. Proto roku 1939 zhotovil John V. Atanasoff a jeho asistent Clifford Berry prvn\u00ed digit\u00e1ln\u00ed po\u010d\u00edta\u010d funguj\u00edc\u00ed v bin\u00e1rn\u00ed soustav\u011b. Aritmetick\u00e1 \u010d\u00e1st, kde prob\u00edhaly ve\u0161ker\u00e9 matematick\u00e9 procesy, se skl\u00e1dala ze 300 elektronek. Pam\u011b\u0165 byla realizov\u00e1na bubnem, ve kter\u00e9m bylo 23 kruh\u016f a z toho ka\u017ed\u00fd m\u011bl 50 kondenz\u00e1tor\u016f (elektronick\u00e1 sou\u010d\u00e1stka, kter\u00e1 dok\u00e1\u017ee po del\u0161\u00ed \u010das uchovat sv\u016fj elektrick\u00fd n\u00e1boj), kdy se n\u00e1boje kondenz\u00e1tor\u016f musely periodicky opakovat. Tento princip obnovov\u00e1n\u00ed soustavy kondenz\u00e1tor\u016f se pou\u017e\u00edv\u00e1 dodnes. Po\u010d\u00edta\u010d ale nebyl naprogramovateln\u00fd. Dok\u00e1zal pouze spo\u010d\u00edtat 29 rovnic podle kter\u00fdch byl navr\u017een. I p\u0159esto to byl v\u0161ak velk\u00fd pokrok pro po\u010d\u00edta\u010de, hlavn\u011b d\u00edky tomu, \u017ee v\u011bt\u0161ina operac\u00ed prob\u00edhala pln\u011b elektronicky.<\/p>\r\n

V tom sam\u00e9m obdob\u00ed za\u010dala takto sm\u00fd\u0161let i firma IBM, v t\u00e9 dob\u011b nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed firma zam\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed se na v\u00fdpo\u010detn\u00ed techniku v Americe (dodnes m\u00e1 jedny z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch vyn\u00e1lez\u016f na sv\u011bt\u011b, jako nap\u0159. ATM, disky, programovac\u00ed jazyk SQL slou\u017e\u00edc\u00ed pro datab\u00e1ze, pam\u011bti pro po\u010d\u00edta\u010de atd.), kter\u00e1 za\u010dala v\u00fdvoj po\u010d\u00edta\u010de Mark I. Ten fungoval v des\u00edtkov\u00e9 soustav\u011b a operace neprob\u00edhaly pln\u011b elektronicky, av\u0161ak i p\u0159es jeho velikost (zab\u00edral m\u00edstnost o rozm\u011brech 15 metr\u016f), byl velmi \u00fa\u010dinn\u00fd. Stroj sest\u00e1val ze statick\u00e9 pam\u011bti, do kter\u00e9 mohl oper\u00e1tor zadat pomoc\u00ed d\u011brn\u00fdch \u0161t\u00edtk\u016f \u010d\u00edsla, a dynamick\u00e9 pam\u011bti, kter\u00e1 ukl\u00e1dala meziv\u00fdpo\u010dty. Po \u00fasp\u011bchu po\u010d\u00edta\u010de Mark I. za\u010dala IBM pracovat na po\u010d\u00edta\u010di Mark II., kter\u00fd m\u011bl b\u00fdt u\u017e cel\u00e9 sestaveno z rel\u00e9 a jin\u00fdch elektronick\u00fdch sou\u010d\u00e1stek. Mark II. pak tak\u00e9 slou\u017eil americk\u00e9mu n\u00e1mo\u0159nictvu. Doposud je firma IBM jedna z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch firem zam\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed se na v\u00fdpo\u010detn\u00ed techniku.<\/p>\r\n

Prvn\u00ed generace po\u010d\u00edta\u010d\u016f<\/h2>\r\n

Prvn\u00ed generace po\u010d\u00edta\u010d\u016f u\u017e byla pln\u011b elektronick\u00e1 a programovateln\u00e1, v\u011bt\u0161inou ale tak\u00e9 velmi chybov\u00e1 a musela se neust\u00e1le opravovat. Obvody, ve kter\u00fdch prob\u00edhaly matematick\u00e9 operace byly slo\u017eeny z Elektronek (vakuov\u00e9 trubice, kter\u00e9 fungovaly na principu veden\u00ed elektrick\u00e9ho proudu ve vakuu).<\/p>\r\n

Od roku 1945 do roku 1955 pracoval pro americkou arm\u00e1du po\u010d\u00edta\u010d jm\u00e9nem ENIAC. Jednalo se o prvn\u00ed po\u010d\u00edta\u010d, kter\u00fd byl programovateln\u00fd (ABC nebyl), byl pln\u011b elektronick\u00fd a vyu\u017e\u00edval se k v\u00fdpo\u010dtu palebn\u00fdch tabulek pro d\u011blost\u0159electvo, pozd\u011bji tak\u00e9+ k v\u00fdpo\u010dt\u016fm u termonukle\u00e1rn\u00ed bomby. Pou\u017e\u00edval des\u00edtkovou soustavu a byl programov\u00e1n na d\u011brn\u00fdch \u0161t\u00edtc\u00edch.<\/p>\r\n

\"\"\r\n

 <\/p>\r\n

Po\u010d\u00edta\u010d ENIAC \/ computerhistory.org<\/figcaption>\r\n<\/figure>\r\n

ENIAC byl n\u00e1sledn\u011b inspirac\u00ed pro po\u010d\u00edta\u010d jm\u00e9nem MANIAC, podle architektury navrhnut\u00e9 Johnem von Neumannem (Neumannovo sch\u00e9ma). Byl sestaven ve v\u00fdzkumn\u00e9m centru v Los Alamos a byl stejn\u011b jako jeho p\u0159edch\u016fdce ENIAC pou\u017e\u00edv\u00e1n pro v\u00fdpo\u010dty u termonukle\u00e1rn\u00edch bomb. V roce 1956 jako prvn\u00ed po\u010d\u00edta\u010d v historii porazil \u010dlov\u011bka v \u0161ach\u00e1ch, av\u0161ak d\u00edky nedostatku v\u00fdpo\u010detn\u00ed s\u00edly se \u0161achovnice musela zmen\u0161it na 6×6.<\/p>\r\n

\"\"\r\n

 <\/p>\r\n

Neumannovo sch\u00e9ma \/wikipedia.org<\/figcaption>\r\n<\/figure>\r\n

Druh\u00e1 generace po\u010d\u00edta\u010d\u016f (1957 – 1965)<\/h2>\r\n

Druh\u00e1 generace po\u010d\u00edta\u010d\u016f je charakterizov\u00e1na pou\u017eit\u00edm tranzistor\u016f v po\u010d\u00edta\u010d\u00edch, kter\u00e9 dok\u00e1zaly zmen\u0161it chybovost, zv\u00fd\u0161it v\u00fdpo\u010detn\u00ed kapacitu a zmen\u0161it velikost. Tranzistor je polovodi\u010dov\u00e1 sou\u010d\u00e1stka, kter\u00e1 dok\u00e1\u017ee sp\u00ednat sign\u00e1l a d\u00edky tomu se m\u016f\u017ee chovat jako logick\u00e1 jednotka. V t\u00e9to generaci se za\u010d\u00ednaj\u00ed po\u010d\u00edta\u010de za\u010dle\u0148ovat do b\u011b\u017en\u00e9ho \u017eivota, maj\u00ed komer\u010dn\u00ed vyu\u017eit\u00ed, nepou\u017e\u00edvaj\u00ed se u\u017e jenom na univerzit\u00e1ch. Ale i p\u0159esto nemaj\u00ed nejlep\u0161\u00ed u\u017eivatelsk\u00e9 prost\u0159ed\u00ed. Vznikaj\u00ed prvn\u00ed opera\u010dn\u00ed syst\u00e9my. U\u017e se neprogramuje ru\u010dn\u011b v bin\u00e1rn\u00edm k\u00f3du, ale pou\u017e\u00edvaj\u00ed se programovac\u00ed jazyky jako nap\u0159. COBOL, FORTAN, LISP a ASSEMBLY.<\/p>\r\n

Mezi nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed po\u010d\u00edta\u010de t\u00e9to doby byly po\u010d\u00edta\u010de firmy IBM (IBM 1620, IBM 7094) a UNIVAC, kter\u00fd dokonce dok\u00e1zal p\u0159edpov\u011bd\u011bt v\u00fdhru americk\u00e9ho prezidenta Dwight D. Eisenhowera.<\/p>\r\n

T\u0159et\u00ed generace po\u010d\u00edta\u010d\u016f (1965 – 1980)<\/h2>\r\n

V tomto \u010dasov\u00e9m obdob\u00ed se za\u010daly pou\u017e\u00edvat integrovan\u00e9 obvody, co\u017e je spojen\u00ed n\u011bkolika tranzistor\u016f, d\u00edky kter\u00fdm dok\u00e1zal integrovan\u00fd obvod vykon\u00e1vat n\u011bjakou ur\u010ditou a mnohem slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed funkci. D\u00edky tomuto technick\u00e9mu pokroku se dostalo k masivn\u00edmu zrychlen\u00ed a zmen\u0161en\u00ed. Poprv\u00e9 se i po\u010d\u00edta\u010de staly dostupn\u00e9 pro standartn\u00ed u\u017eivatele, kte\u0159\u00ed s po\u010d\u00edta\u010dem interagovali pomoc\u00ed p\u0159\u00edkazov\u00e9ho \u0159\u00e1dku. Byla tak\u00e9 poprv\u00e9 pou\u017eita kl\u00e1vesnice a my\u0161. V tomto obdob\u00ed byl zaveden pojem proces a multitasking.<\/p>\r\n

Mezi nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed po\u010d\u00edta\u010de pat\u0159ily IBM syst\u00e9m 360, i v t\u00e9to dob\u011b st\u00e1le vl\u00e1dla trhu spole\u010dnost IBM.<\/p>\r\n

\"\"\r\n

 <\/p>\r\n

integrovan\u00fd obvod EPROM (Erasable programmable read-only memory) \/ wikipedia.org<\/figcaption>\r\n<\/figure>\r\n

\u010ctvrt\u00e1 generace po\u010d\u00edta\u010d\u016f<\/h2>\r\n

Toto je posledn\u00ed generace po\u010d\u00edta\u010d\u016f, ve kter\u00e9 se lidstvo zat\u00edm nach\u00e1z\u00ed. Vzhledem k tomu, \u017ee I\/O (input\/output) funkce \u0159e\u0161ilo spoustu integrovan\u00fdch obvod\u016f (IC), rozhodlo se p\u0159ej\u00edt na VLSI technologii neboli mikroprocesory, kter\u00e9 zn\u00e1me dnes. Prakticky to bylo navy\u0161ov\u00e1n\u00ed po\u010dtu tranzistor\u016f v \u0159\u00e1du tis\u00edc\u016f, posl\u00e9ze i miliard. D\u00edky tomu m\u011bly mikroprocesory v\u00edce funkc\u00ed a byly voln\u011b programovateln\u00e9 v jazyc\u00edch jako C, C++, ASSEMBLY. Velikost po\u010d\u00edta\u010d\u016f se rapidn\u011b zmen\u0161ovala ka\u017ed\u00fdm rokem, zat\u00edmco se jejich v\u00fdkon rapidn\u011b zv\u011bt\u0161oval. V\u00fdrobn\u00ed proces je ud\u00e1v\u00e1n v nanometrech a ur\u010duje, jakou velikost m\u00e1 tranzistor. V tomto obdob\u00ed p\u0159est\u00e1v\u00e1 b\u00fdt IBM vedouc\u00ed firmou z hlediska vyr\u00e1b\u011bn\u00ed po\u010d\u00edta\u010d\u016f pro u\u017eivatele a za\u010dala se zam\u011b\u0159ovat na v\u00fdrobu server\u016f a v\u00fdzkum.<\/p>\r\n

\"\"\r\n

 <\/p>\r\n

VLSI \u010dip \/ wikipedia.org<\/figcaption>\r\n<\/figure>\r\n

Co bude d\u00e1l?<\/h2>\r\n

Vzhledem k tomu \u017ee se v\u00fdrobn\u00ed proces za\u010d\u00edn\u00e1 dost\u00e1vat bl\u00edzko k 2 nanometr\u016fm, za\u010d\u00edn\u00e1 m\u00edt lidstvo probl\u00e9m s v\u00fdpo\u010detn\u00ed technikou. V\u00fdrobn\u00ed proces mikroprocesor\u016f je toti\u017e natolik mal\u00fd, \u017ee bude fyzicky nemo\u017en\u00e9, d\u00edky jevu jm\u00e9nem kvantov\u00e9 tunelov\u00e1n\u00ed, co\u017e je prakticky teleportov\u00e1n\u00ed elektronu z jedn\u00e9 lokace do druh\u00e9, co\u017e by prakticky naru\u0161ovalo princip tranzistor\u016f. D\u00edky tomu se vyv\u00edj\u00ed kvantov\u00e9 po\u010d\u00edta\u010de, kde by mohla hodnota 1 bitu b\u00fdt jak 0 tak 1, ale tohle t\u00e9ma si nech\u00e1me na jin\u00fd \u010dl\u00e1nek.<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Po\u010d\u00edta\u010de, jeden z nejgeni\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edch, nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch a nejm\u00e9n\u011b postradateln\u00fdch vyn\u00e1lez\u016f lidstva. Dnes je pou\u017e\u00edvaj\u00ed v\u0161ichni, a kdybychom tento magick\u00fd vyn\u00e1lez nem\u011bli, nemohl by tento modern\u00ed sv\u011bt, jak ho zn\u00e1me, existovat. Z po\u010d\u00e1tku se po\u010d\u00edta\u010de pou\u017e\u00edvaly pouze pro matematick\u00e9 operace. A\u017e na p\u0159elomu 20.\u202f a 21.\u202f stolet\u00ed jim bylo p\u0159id\u00e1no grafick\u00e9 prost\u0159ed\u00ed. Proto m\u016f\u017eeme jako p\u0159edch\u016fdce po\u010d\u00edta\u010d\u016f […]<\/p>\n","protected":false},"author":8,"featured_media":1558,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"categories":[47],"tags":[],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/denik.mikulasske.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1540"}],"collection":[{"href":"https:\/\/denik.mikulasske.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/denik.mikulasske.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/denik.mikulasske.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/8"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/denik.mikulasske.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=1540"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/denik.mikulasske.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1540\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/denik.mikulasske.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/1558"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/denik.mikulasske.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=1540"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/denik.mikulasske.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=1540"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/denik.mikulasske.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=1540"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}