Původ kávy
Kolik z nás pije tento dnes už tak rozšířený nápoj, ale zajímali jste se někdy o jeho původ? Jestli ne, nevadí, mrkneme na něj v dnešním článku ;).
Odkud káva pochází?
Většina historiků se již dnes shoduje na tom, že kolébku kávy nalezneme ve východní Africe, konkrétně v Etiopii. První zmínky o ní nacházíme již v 6. století našeho letopočtu, kdy místní obyvatelé žvýkali plody kávovníku pro povzbudivé účinky. Bohužel zůstává záhadou, kdo a kdy přišel s nápadem kávu pražit, ale je dost možné, že jako u jiných velkých objevů šlo jen o dílo osudem řízené náhody.
V 9. století se pití pražené kávy rozmohlo, ne ale pro chuť, nýbrž jako součást obřadů či pro léčivé účinky. A na přelomu 14. a 15. století nalézáme již v Mekce úplně první kavárny na světě – taky však pouze pro náboženské účely.
Jak se ale dostala káva dál do světa?
Nejpravděpodobnější je, že při přesouvání velkého množství afrických otroků do Jemenu a Arábie si s sebou unesení brali třešně kávovníku, aby jim pomohly překonat namáhavou cestu. Káva ale neunikla pozornosti jemenských farmářů a ti ji začali organizovaně pěstovat ve velkém.
Arabové si této komodity nesmírně vážili a není proto překvapivé, že zakázali jakýkoli její vývoz pod pohrůžkou tvrdých trestů. Přesto však nedokázali zabránit tomu, aby se arabským obchodníkům nepovedlo přivést zrna kávovníku na Srí Lanku.
V této době (16.-17. století) začínají vznikat spisy popisující kávovník a jeho účinky, což samozřejmě zaujalo Evropany. Mezi tyto spisy patří i cestopis německého lékaře a přírodovědce Leonharda Rauwolfa. Ten v něm podrobně popsal rituál pití kávy. Byli ale i další, kteří se o kávu zajímali, například Lékař Prospero Alipny či cestovatel Pietro della Valle a ten již jako první dovezl zrnka kávovníku přímo do Evropy.
A to už byl jen krůček od rozmachu kávové mánie. Zasloužili se o to především holandští, ale i italští, francouzští a němečtí kupci, kteří projevovali snahu o pěstování kávy ve svých koloniích.
Holanďané se však zasloužili o vysazování kávovníku na Srí Lance a o jeho kultivování. Vznikaly další kavárny, nyní však ne pro náboženské účely – například dvě kavárny v Damašku jménem Růžová kavárna a Kavárna u Brány spásy.
Káva se dostala i do Indonésie, kde se po prvních nezdařených pokusech podařilo kávu začít pěstovat a nakonec je z ní dnes jeden z největších producentů kávy na světě (první místo drží Brazílie).
A co Česko?
Možná vás zajímá, kdy byla první kavárna otevřená u nás. Bylo to roku 1714 v Praze a vděčíme za to Jiřímu Deodatovi, což byl damašský obchodník, spisovatel, kavárník a restauratér. Od této chvíle začíná po celém Česku vznikat množství dalších jiných kaváren.
Příprava kávy i její zdokonalování ještě zabralo pár desítek let, ale díky nim si nyní vy, kteří kávu pijete, můžete vychutnat její chuť tak, jak ji znáte. Aspoň už víte, že není takový hřích pít kávu ne pro její chuť, ale jen kvůli kofeinu – však to tak dělali již v prvopočátcích jejího objevu.
