Předmluva: K tomuto fejetonu jsem si dovolil čerpat inspiraci v různých dávných, dalo by se říci babičkovských moudrech a povídkách. Obrázek tentokrát chybí z důvodu velkého časového vytížení mojí ilustrátorky. I tak ji ale děkuji, že si kvůli tomu snažila udělat čas.
Život si lze představit jako takovou obyčejnou tužku, jež má na jednom ze svých konců gumu. Je to jedna z těch tužek, která se válí na našem stole a občas ji přehlížíme a nevěnujeme ji pozornost. Někdy se ale věnujeme tužce někoho jiného, koho rádi nemáme, místo abychom psali tou vlastní.
Tužka umí hned několik věcí, které nesmíme opomenout a musíme si uvědomit jejich důležitost.
Zaprvé: tužka umí na papíře kreslit úctyhodné útvary, vytvářet detaily a nádhernosti. Ovšem vše za pomoci ruky, která tužkou hýbe. (Život umí být zajímavý, ovšem to my si ho musíme umět přizpůsobit a naložit s ním.)
Zadruhé: čas od času se stane, že se tužka na svém hrotu malinko zlomí, to však ale neznamená, že bychom ji měli zahodit, ale použít ořezávátko. To sice tužku bolí, ale je pak ostřejší a pevnější, schopna pokračovat v nádherných kresbách. (Čas od času přijde rána, která nás zabolí, ale musíme se s ní umět vyrovnat. Co tě nezabije, to tě posílí.)
Zatřetí: guma na tužce ji umožňuje vždy vymazat špatný tah na papíře, aby opět mohla pokračovat ve svém tahu. Lze tak do doby, než se guma zcela vytratí pod zápalem gumování. (I my máme možnost napravit svou chybu a začít znovu. To ovšem jen do doby, než bude příliš pozdě.)
Začtvrté: u tužky nezáleží, jaký má tvar, z jakého dřeva je vyrobená, jak je dlouhá, nebo jakou má barvu. Záleží pouze na tom, co má uvnitř, na tuze. A také na tom, co s ní nakreslíme, než nám dojde. (Nezáleží na postavě, původu, délce života nebo na rase. Záleží na naší duši a na kvalitě našeho života. Na tom, jak ho prožijeme, než odejdeme z tohoto světa.)
A jako poslední, zapáté: tužka na papíře vždy zanechává stopu, nebo rýhu. Zanechává ji i přesto, že použijeme gumu. (Každý náš čin má svůj následek, a to i přesto, že svou chybu hned napravíme. Proto si promýšlejme naše kroky a buďme si vědomi toho, co činíme.)
Pečujme o svou tužku, ať píše co nejdéle, je to největší dar, který máme. Bez té tužky toho totiž už moc nenakreslíme…
