
Český nositel Nobelovy ceny za literaturu – Jaroslav Seifert
Zcela výjimečnou českou osobností je bezpochyby spisovatel, básník, překladatel a novinář Jaroslav Seifert. Jedná se o jednoho ze dvou českých laureátů Nobelovy cenu. Jaroslav Seifert obdržel ocenění 10. prosince 1984. Získal také titul národního umělce.
Seznamovat se Seifertem jistě nikoho nemusím, jelikož spoustu z nás se s ním setkalo již na základní škole při četbě z čítanek, na dětských recitačních soutěžích a v učebnicích literatury. Jaroslav Seifert patří k jednomu z předních českých umělců, a i přesto, že jeho vztah s komunistickou mocí byl velmi komplikovaný, byl oceněn titulem národního umělce

Vztah ke komunismu
V roce 1921 Seifert vstoupil do Komunistické strany Československa. Byl to též rok, ve kterém vydal svou prvotinu, jíž byla básnická sbírka Město v slzách. V tomto díle vyjadřoval svou touhu po spravedlnosti a šťastném životě proletariátu. V témže roce také byla založena Komunistická strana Československa. Seifert se stal pravidelným korespondentem jejího nově založeného listu Rudé právo, jímž byl až do roku 1929. Během let se také stal redaktorem několika časopisů, jako například Sršatec, nebo Reflektor, který převzal po S. K. Neumannovi. V letech 1923–1927 byl zaměstnán v Komunistickém knihkupectví a nakladatelství. Celkový počet listů, časopisů a novin, v nichž Seifert redakčně působil, je velice obsáhlý. Seifert se podílel na vzniku a činnosti skupiny Devětsil, společně s K. Teigem redigoval Revoluční sborník Devětsilu a mezinárodní revue Disk a také pracoval jako zaměstnanec v Lidovém domě.
V březnu 1929 byl z Komunistické strany Československa vyloučen, neboť podepsal Manifest sedmi, který protestoval proti bolševizaci a proti samotnému Klementu Gottwaldovi. Následně vstoupil do Československé sociálně demokratické strany dělnické a opět se dostal do redakcí. Po komunistickém převratu v roce 1948 se ovšem Československá sociálně demokratická strana dělnická sloučila s Komunistickou stranou Československa a Seifert se tak opět ocitl ve straně. Pochopitelně byl o rok později opět vyloučen.

Nobelova cena
O Jaroslavu Seifertovi jsem se rozhodl napsat článek především proto, že obdržel Nobelovu cenu za literaturu a stal se tak jedním ze dvou českých laureátů. Cenu převzala 10. prosince 1984 ve Stockholmu jeho dcera, jelikož Seifert nebyl v nejlepší zdravotní kondici. Tehdejší komunistická média samozřejmě nebyla příliš objektivní, a tak o této významné události padla jen drobná zmínka. Do světa poslala informaci až Jiřina Šiklová, která do zahraničí zaslala podklady k jednání o Nobelově ceně a rovněž rukopis jeho pamětí Všecky krásy světa. Komunistický režim později vše uznal, ač Šiklová byla kvůli této události trestně stíhaná. Uznal tak kvůli obdivu. Jaroslav Seifert začal být režimem oceňován a přivlastňován. Stal se chloubou národa.
Dne 10. ledna 1986 Jaroslav Seifert zemřel v nemocnici na pražském Strahově. Jaroslav Seifert je na základě svého přání pochován v rodinném hrobě v Kralupech nad Vltavou, odkud pocházeli jeho prarodiče z matčiny strany.
