Připravte se na zimu

Předmluva: Za úžasnou ilustraci bych chtěl poděkovat své ilustrátorce Lucii Palmové.

Když se mluví o barvách podzimu, nezapomínejme na teplé a nádherné barvy ornice odkryté pluhem. A ta půda tady bude navždy. Přežije nás i naše potomky, budeme na ní stavět domy a přístřeší, fabriky, nové koleje a železniční stanice.

Co ale takový kompromis? Tak vede-li traťový inženýr dráhu, které stojí v cestě vysoká hora, jejíž štít trčí kamsi vysoko (na Antarktidě bychom to patrně pojmenovali nunatak), zřejmě ji nepovede skrz horu, nýbrž oklikou po jejím úpatí. Tato oklika ovšem není kompromis mezi přímostí tratě a výškou hory, je to spíše realita a počítání se skutečnými fakty. Kompromis v jeho pravém slova smyslu je výsledek, na který jsou schopny přistoupit všechny zúčastněné strany. V dnešní době se ale lépe hledá něco či někdo, kdo kompromis nepřijímá už ze zásad. Taková zima, ta s lidmi dohodu rozhodně neuzavírá.

Už nám zase začne tuhnout krev v žilách, praskat nejen rty, ale i krby v obývácích, začneme popotahovat nudle, neboť jsme líní si vytáhnout z kapsy teplého kabátu kapesník a zcela určitě budeme mít rudé nosy i lalůčky uší a studené líce. Někteří si vezmou šálu, jež jim bude zahřívat krk a zabrání tak bolesti krku a nepříjemnému nachlazení, které právě teď prožívám. Možná proto mě napadlo psát tento fejeton. A samozřejmě jsem nastydl, protože jsem nenosil šálu. Já trubec. No vždyť ano, trubec! Ten zalétne i se všemi ostatními včelkami do úlu a vylétne opět na jaře až vykvete podběl, své kvítky ukáže bledule a nabere sílu statný devětsil. A už se na to jako lidé těšíme také.

A přijdou zase Vánoce. Zase po roce, jak již praví známé klišé. Budeme chodit po nákupních centrech, která zajisté budou vydělávat obrovské peníze, budeme shánět stromky, nejspíše plastové a na ně věšet co jiného, nežli plastové ozdoby. A možná si zapálíme i karcinogenní prskavku. A usmažíme kapra v nekvalitním řepkovém, drahém oleji. Rozkrojíme si jablko obalené voskem, dovezené z ciziny. Až společně oslavíme u rodinného stolu lásku a mír, zaposloucháme se konečně do stereotypních a ohraných koled. Ale přece to miluji!

A hlavně bude chladno. Půjde nám pára od úst a budeme vyhledávat nejeden radiátor. Bude se určitě větrat ve třídách a děti budou zimou nesvé, zabalené do dek a svetrů. Z nachlazení budeme sípat a všude se bude rozléhat nekončící smrkání. Připravte se na zimu.