Znovuotevření Národního divadla proběhlo před 139 lety

Je to již 139 let od znovuotevření Národního divadla po ničivém požáru. Národní divadlo bylo obnoveno 18. listopadu 1883 a při jeho slavnostním otevření se uvnitř ozývaly tóny Smetanovy zpěvohry Libuše. Pojďme si společně ve zkratce připomenout jeho minulost.

První slavnostní otevření

Od začátku stavby divadla, za což se pokládá položení základního kamene, uběhlo až do jeho zhotovení pouhých devět let, během kterých proběhly významné práce, prováděné na interiéru divadla. Autorem projektu budovy Národního divadla byl architekt Josef Zítek. Na výtvarné výzdobě se podíleli významní čeští umělci, jako například  František Ženíšek, Bohuslav Schnirch, Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, Julius Mařák a Václav Brožík. Dne 11. června 1881 dorazil na návštěvu do Prahy korunní princ Rudolf Habsburský, syn císaře Františka Josefa I. Na počest této návštěvy bylo Národní divadlo slavnostně otevřeno premiérou Smetanovy opery Libuše z roku 1872. Ředitelem divadla v tomto období byl zvolen operní zpěvák a pedagog Jan Nepomuk Maýr.

Oheň aneb ničivý živel

Po návštěvě korunního prince a dalších jedenácti odehraných představeních se však dělníci dali zpět do práce, neboť divadlo ještě nebylo zcela dokončeno a zbývalo navázat na poslední práci kosmetickými úpravami. Bylo třeba doladit detaily. Ovšem při těchto pracích divadlo zachvátil ničivý požár, který tuto majestátní budovu připravil o měděnou kopuli, Ženíškovu uměleckou oponu a jeviště i hlediště.

Pro národ to byla obrovská atmosféra a zklamání, neboť širý lid si tuto další pražskou a obrozeneckou dominantu v mžiku oblíbil. Požár byl proto pochopen jako „celonárodní katastrofa“. Jak je známo, Češi se nikdy nevzdají a budou bojovat, co jim síly stačí, proto se nebáli a uspořádali obrovskou sbírku na znovuobnovení Národního divadla, do které přispělo 45 % Pražanů. Sbírka trvala pouhých 47 dní, za které byl vybrán neuvěřitelný obnos peněz činící zhruba milion rakousko-uherských zlatých. Novým ředitelem byl zvolen spisovatel František Adolf Šubert.

Dvanáctý srpen roku jedenaosmdesátého – požár Národního divadla! Bylo to v pátek, v nejčernější pátek našeho novodobého života národního. K nám na venkov došla zpráva o tom teprve v sobotu o polednách, a podnes vidím svého otce, jak hlavu ve dlaních seděl zdrcen u stolu, a maminka jak v koutku plakala.

Jaroslav Kvapil – český básník a dramatik

Slavnostní znovuotevření a novodobá rekonstrukce

Smetanova opera v Národním divadle nezazněla slavnostně jen jednou, ale roku 1883 podruhé, když bylo divadlo znovu otevřeno veřejnosti po již zmíněném rozsáhlém požáru.

Znovuotevřené divadlo bez problémů fungovalo až do roku 1977, kdy došlo k dalším potřebným rekonstrukcím, a tak bylo divadlo opět uzavřeno na několik let. Při těchto úpravách naštěstí nedošlo k žádnému požáru. Byl zde zvýšen sklon podlahy, zabudováno větrání v budově, pro návštěvnickou spokojenost vybudovány kuřárny, byl také snížen počet sedadel a přidáno variabilní jeviště. Co se týče budov, vznikla zde také budova Nové scény, stojící podél Národní ulice, Restaurační budova a Provozní budova, směrem k Ostrovní ulici . Divadlo bylo poté opět slavnostně otevřeno opět Smetanovou Libuší a to v symbolický den 18. listopadu roku 1983. Od té doby si divadlo vyžádalo ještě několika oprav, ovšem žádná z nich neohrozila chod divadla. Nynějším ředitelem je Jan Burian.

Národní divadlo si za dobu své existence prožilo spoustu vzestupů a rovněž i pádů. Za jeho vznik dnes můžeme vděčit spoustu významným lidem a především také našemu národu, že se nezalekl ani katastrofy ve formě požáru. Národní divadlo je vskutku velkolepá budova, uvnitř které se odehrávají taktéž velkolepá představení. Tak snad nám znovu nevyhoří.